EDITORIAL
Současnost je ztracená, budoucnost ne
Když se na věc podíváte racionálně, další kritika nemá valný smysl. Lepší to nebude. Smysl má uvažovat jen o tom, co přijde po Dobešovi. A velký. Současná situace bude trvat s největší pravděpodobností nanejvýš do dalších parlamentních voleb, možná ani to ne. Hned potom je možné, samozřejmě za předpokladu, že školství bude konečně řídit někdo rozumný, zkusit zase něco udělat a posunout téma vzdělávání, i řešení jeho problémů, tam, kam patří.
Už teď je možné předvídat škody, které nejlepší ministr školství napáchal, mnohým se dá určitě ještě předejít. Pokud si to uvědomí lidé, kterým ve vzdělávání skutečně o něco jde, nebude nutné vnímat všechno tak černě. Vzdělávání ostatně probíhá v každodenním životě, ve škole, v rodině, jinde. Nikoliv na ministerstvu. Ministerstvo má vzdělávání podporovat, a když to nedělá, je to svízel. Pořád to ale ještě nemusí znamenat, že na vzdělávání rezignují ti, kdo ho skutečně vytvářejí, a to jsou zejména učitelé ve školách. Jen je nutné se podívat za horizont toho, co se aktuálně děje. Současné vzdělávání totiž ovlivní život této společnosti na dalších třicet let, ne-li déle.
Nemá smysl čekat na českého Obamu nebo blanické rytíře, mnoho se dá dělat bez nich. UZ k tomu opět přináší zajímavou inspiraci.
17. září 2012
Vzdělávání se ze škol rozptyluje do jiných podob, ale výchova je to, v čem škola zůstává jedinečná.
Role školy ve společnosti se zdá být nenahraditelná. Od jejího počátku šlo o to, aby společnost mohla sdílet a vzájemně přenášet jak to, co se historicky naučila, tak to, co ji spojuje. To první se v mnohém posouvá mimo školu. Historické poznání už nesdílíme pouze díky rodině a škole, sdílíme ho díky nejrůznějším médiím, od dnes už poněkud archaické televize po poslední média určená ke sdílení informací, jako jsou Khan Academy, Wikipedia, Twitter, YouTube nebo Google Books. Rozdíl mezi školním vzděláním a vzděláním v jeho celku je v tom, že význam toho, co se odehrává mimo školu, roste. Škola, aniž by to byla tak úplně její vina, v tomto ohledu ztrácí vliv, čehož dokladem je klesající hodnota formálních znaků „vzdělání“, tedy titulů.
82 přečtení |
14. září 2012
Ann Michaelsonová: „Dám více na důvěru svým studentům, než na podezření z organizovaného podvodu.“
179 přečtení |
14. září 2012
Strach z Číny, která západní svět brzy ekonomicky „převálcuje“ se již stal takřka mediálním klišé, které se dostalo do širokého povědomí společnosti. O čem se však mluví méně, jsou problémy, se kterými se sama asijská velmoc potýká a které jí brání v rozletu. Jednou z nich je i koncepce a filosofie vzdělávacího systému, která se dostává do rozporu s čínskými ambicemi.
58 přečtení |
14. září 2012
Na tomto místě většinou vydáváme rozhovory s lidmi, kteří dosáhli určitého mediálního renomé a zároveň jsou nějak spojeni s oblastí vzdělávání. Markéta Matějíčková mediální renomé prozatím nezískala, ale pro budoucnost vzdělávání toho udělal možná více než kdokoliv z těch, kteří zde byli zpovídáni před ní. Její dobročinná aktivita, za kterou byla nominována na ocenění za školní dobročinnost nadace VIA, má nezištné kořeny, o kterých stojí za to něco se dozvědět…
81 přečtení |
12. září 2012
Po tisíce let lidé vědí, že nejlepší cesta k porozumění nějakého pojmu je vysvětlit to někomu jinému. „Zatímco učíme, učíme se,“ řekl římský filosof Seneca. Současným vědcům se podařilo tuto antickou moudrost přenést do současnosti tím, že přesně zdokumentovali, proč je učení někoho úspěšným způsobem, jak učit sebe sama. A také navrhují inovativní způsoby pro mladé lidi, jak se aktivně zapojit do výuky.
Jak zjistili vědci, student zapojený do výuky ostatních tvrději pracuje na tom, aby sám danému materiálu porozuměl, dokáže si vybavit naučené přesněji a používat své vědomosti efektivněji. To, čemu vědci přezdívají „efekt chráněnce“ (the protégé effect), způsobuje, že studenti – učitelé dosahují lepších výsledků než ti, kteří se učí jen sami pro sebe.
73 přečtení |
© www.scio.cz | design: signatura.cz | XHTML: online4U.cz | redakční systém cms4U | webmaster: scio@scio.cz