Zatímco učíme, učíme se

Jak na to: vyučovací kaskáda

Jak ale mohou děti, které se samy teprve učí, učit jiné? Jedni odpovídají: mohou učit mladší děti. Výhydo plynoucí z takové praxe jsou potvrzovány dvěma články publikovanými v roce 2007 v časopise Science and Intelligence. Studie docházejí k závěru, že první narozené dítě má vyšší inteligenci než následující sourozenci a tvrdí, že jejich vyšší IQ vyplývá z toho, že svým mladším sourozencům ukazují „jak na to“. Vyučující, kteří aplikují tento model ve školních předmětech. V geniálním programu (cascading mentoring program)  University of Pennsylvania jsou vysokoškolští studenti zapojeni do výuky informačních technologií středoškoláků, kteří to, co se naučili od starších, vyučují děti na druhém stupUčit jiné zvyšuje svědomitost

Nejprogresivnějším nástrojem ve vývoji je ale „učenlivý agent“ (teachable agent), což je počítačový program napodobující učícího se žáka: snaží se něco naučit, dělá chyby a klade otázky jako živý student. Vývojáři z univerzit ve Stanfordu a Vanderbiltu vytvořili animovanou postavu, které říkají „Bettyin mozek“ (Betty’s Brain), který už byl vzděláván v environmentalistice stovkami dětí z druhého stupně ZŠ. I když je interakce žáka s Betty jen virtuální, sociální impulsy, které zapříčiňují „učení se učením“, se dostávají do hry. Studenti – učitelé jsou motivováni pomoci Betty zvládnout zadaný úkol a proto sami studují svědomitěji. Když se připravují na výuku, snaží se utřídit si nabyté vědomosti, čímž zdokonalují vlastní porozumění a schopnost vybavit si naučené. A v okamžiku, kdy Betty něco vysvětlují, uvědomují si zádrhele a mezery vlastního myšlení. Studie o Betty publikovaná v roce 2009 v časopise Journal of Science, Education and Technology objevila, že studenti zapojení do výuky tráví více času nad materiálem a učí se jej důkladněji. Zpětná vazba, kterou učenlivý agent poskytuje, dále posiluje učení samotného tutora-studenta.  Agentovy otázky přimějí uživatele promýšlet a vysvětlovat látku různými způsoby a vnímání toho, jak se agent snaží řešit problém, umožňují uživateli vidět jejich vlastní znalosti v akci. Sandra Okita z Teachers College, přednášela v roce 2006 o používání učenlivého agenta na středních školách pro trénink deduktivního uvažování. V následném testu jejich dovedností v této oblasti dosahovali studenti, kteří učili agenta, významně lepších výsledků než ti, kdo si pravidla deduktivního uvažování osvojovali jen pro sebe.

Učení vzbuzuje emoce, emoce pomáhají se učit

Nad tím vším jsou emoce, které dělají z učení někoho tak účinný prostředek k učení sebe sama. Cítí zklamání, když jejich učenlivý agent chybuje; pokud ale prospívá, pociťují tomu, že se v jidiš říká „nachas“. To znamená „hrdost a uspokojení z toho, když se to blízkému podaří“.

Převzato: http://www.psychologytoday.com/blog/how-be-brilliant/201206/the-prot-g-effect

bob