Přehled článků

Čeští učitelé, novináři a instituce působící ve vzdělávání hledají obvykle inspiraci v zemích západního světa. Tentokrát jsme se rozhodli využít skvělé příležitosti položit několik otázek Desderii Haule, tanzanské studentce univerzity Sokoine ve městě Morogoro. Vzdělávání je v Tanzánii poměrně velkým tématem. Země se totiž ekonomicky rychle rozvíjí, ale přitom postrádá dostatek kvalifikované pracovní síly.

Desderie, jaký obor na univerzitě studuješ a jak sis ho vlastně zvolila?

Jde o bakalářský obor Hospodaření s divokou přírodou (angl. wildlife management – pozn. red.). O přírodu jsem se zajímala už od základní školy, chtěla jsem být zvěrolékařkou. Ale po dokončení střední školy jsem šla nejdříve studovat vyšší odbornou školu turistického ruchu.

Je v Tanzánii důležité tento stupeň školy vystudovat před studiem na vysoké škole?

Vůbec ne. V Tanzánii je možné přihlásit se na univerzitu, aniž by člověk vystudoval střední školu. Ale po základní škole k tomu nejdřív potřebujete získat praxi v nějakém zaměstnání.

V Tanzánii se za studium platí, a to už od druhého stupně základní školy. Myslíš si, že by se dosáhlo větší vzdělanosti ve společnosti, když by bylo vzdělání zdarma?

Poplatek za 2. stupeň základní školy je velice malý. Pokud jde o studium na univerzitě, jsou poplatky velmi vysoké, na soukromé vysoké škole jsou zhruba ještě dvakrát vyšší. Částka za rok se pohybuje okolo 1 000 000 tanzánských šilinků (asi 12 500 korun, pozn. autora), což odpovídá několikanásobku běžného tanzanského platu. Ale existuje zde systém vládních studentských půjček, které student splácí, jakmile získá po škole práci. Půjčky pro některé programy, například medicína, kryjí poplatky ze 100 %, jiné jsou kryty zhruba z 80 %.

Jak vypadá přijímací řízení?

Na soukromých univerzitách se používají přijímací testy, státní univerzity, což je i můj případ, přijímají uchazeče podle výsledků studia na 2. stupni základní školy a na škole střední.

Jak se vlastně díváš na vzdělání? Je pro tebe důležité? Lze bez něho v Tanzánii uspět?

Určitě je důležité. Jak by mohl být nevzdělaný člověk úspěšný? Ale nejde jen o formální vzdělání, které lze získat ve škole. Je tu také vzdělání neformální. Obě by se měly vzájemně doplňovat.

Co tobě osobně škola zatím hlavně dala?

Sebedůvěru. Škola dává člověku příležitost vyjádřit sebe sama. Ten, kdo nechodil do školy, si není obvykle jistý, co by měl dělat. Ve škole se člověk učí, kým je, a může se tak rozhodnout, jak naložit se svým životem.

A kde jsi se naučila věci, které považuješ ve svém životě za nejdůležitější?

Určitě od svých rodičů a lidí v mé blízkosti. To je také to neformální vzdělávání. Od nich se člověk učí, jak žít s ostatními lidmi pospolu a učí se komunikovat. Jsou to vlastně sociální a komunikační dovednosti.

Navrhni, co by se ve škole učit mělo a co by se místo toho učit nemuselo.

Škola by měla být určitě vice praktická. Myslím tím třeba, když se učíte malovat, nepotřebujete aby vám učitel říkal, jaké barvy použít. Měli byste si je sami hlavně vyzkoušet.

Dokážeš si představit tzv. ideální školu? Jak asi vypadá?

Musí tam fungovat komunikace mezi studenty, učiteli a státní správou. Což bohužel není samozřejmost…

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů ve studiu.

 

 

Tanzánie ve zkratce

 

 

Počet obyvatel: 50 000 000

Stupně škol: mateřské školy, základní školy (1. a 2. stupeň – primary, secondary school), střední školy, vyšší odborné školy (colleges) a univerzity

Gramotnost: 70 % (Česká republika 99 %)

Růst HDP: 6,4 % (Česká republika 1,7 %)

Vládní výdaje na vzdělávání: 6,8 % HDP (Česká republika 4,2 %, Finsko 5,9 %)

 

CELÝ ČLÁNEK

A o všem, co stojí v pozadí. A trochu o dálnici.

CELÝ ČLÁNEK

Magda Jirchová pracuje celý život s dětmi. Vede skautský oddíl a pracuje v nízkoprahovém centru, v němž se často setkává s romskými dětmi. Její zkušenosti jsou velmi cenné pro to pochopit, jak důležité je pro romské děti získat vzdělání a taky poznat bariéry, které tomu brání. Například v tom, jak důležité je stihnout zaujmou děti včas, nebo v tom, jak moc by pomohla spolupráce mezi rodinou, školou a institucemi, které poskytují další podporu vzdělávání dětí ze sociálně oslabeného prostředí.

 

CELÝ ČLÁNEK

Šárka Rambousková učí na Gymnáziu v Broumově a se svými studenty dělá pozoruhodnou věc: aby ukázala studentům, kteří uvažují o studiu pedagogiky, zač je toho loket, připravila pro ně společně s kolegyněmi z broumovské základní školy T. G. Masaryka seminář, v němž se „učí učit“ mladší děti.

 

CELÝ ČLÁNEK

Běhá vám mráz po zádech v očekávání něčeho nepříjemného, když volá rodič? Pokud ano, čtěte dále. Jestli jste mezi těmi, kteří se na příchod rodičů těší, následující text se vás netýká. Patříte mezi 20 % nejšťastnějších pedagogů.

CELÝ ČLÁNEK