archiv

Vzdělávání se ze škol rozptyluje do jiných podob, ale výchova je to, v čem škola zůstává jedinečná.

Role školy ve společnosti se zdá být nenahraditelná. Od jejího počátku šlo o to, aby společnost mohla sdílet a vzájemně přenášet jak to, co se historicky naučila, tak to, co ji spojuje. To první se v mnohém posouvá mimo školu. Historické poznání už nesdílíme pouze díky rodině a škole, sdílíme ho díky nejrůznějším médiím, od dnes už poněkud archaické televize po poslední média určená ke sdílení informací, jako jsou Khan Academy, Wikipedia, Twitter, YouTube nebo Google Books. Rozdíl mezi školním vzděláním a vzděláním v jeho celku je v tom, že význam toho, co se odehrává mimo školu, roste. Škola, aniž by to byla tak úplně její vina, v tomto ohledu ztrácí vliv, čehož dokladem je klesající hodnota formálních znaků „vzdělání“, tedy titulů.

CELÝ ČLÁNEK

 Ann Michaelsonová: „Dám více na důvěru svým studentům, než na podezření z organizovaného podvodu.“

 

CELÝ ČLÁNEK

Strach z Číny, která západní svět brzy ekonomicky „převálcuje“ se již stal takřka mediálním klišé, které se dostalo do širokého povědomí společnosti. O čem se však mluví méně, jsou problémy, se kterými se sama asijská velmoc potýká a které jí brání v rozletu. Jednou z nich je i koncepce a filosofie vzdělávacího systému, která se dostává do rozporu s čínskými ambicemi.

CELÝ ČLÁNEK

Na tomto místě většinou vydáváme rozhovory s lidmi, kteří dosáhli určitého mediálního renomé a zároveň jsou nějak spojeni s oblastí vzdělávání. Markéta Matějíčková mediální renomé prozatím nezískala, ale pro budoucnost vzdělávání toho udělal možná více než kdokoliv z těch, kteří zde byli zpovídáni před ní. Její dobročinná aktivita, za kterou byla nominována na ocenění za školní dobročinnost nadace VIA, má nezištné kořeny, o kterých stojí za to něco se dozvědět…

 

CELÝ ČLÁNEK

Po tisíce let lidé vědí, že nejlepší cesta k porozumění nějakého pojmu je vysvětlit to někomu jinému. „Zatímco učíme, učíme se,“ řekl římský filosof Seneca. Současným vědcům se podařilo tuto antickou moudrost přenést do současnosti tím, že přesně zdokumentovali, proč je učení někoho úspěšným způsobem, jak učit sebe sama. A také navrhují inovativní způsoby pro mladé lidi, jak se aktivně zapojit do výuky.

Jak zjistili vědci, student zapojený do výuky ostatních tvrději pracuje na tom, aby sám danému materiálu porozuměl, dokáže si vybavit naučené přesněji a používat své vědomosti efektivněji. To, čemu vědci přezdívají „efekt chráněnce“ (the protégé effect), způsobuje, že studenti – učitelé dosahují lepších výsledků než ti, kteří se učí jen sami pro sebe.

CELÝ ČLÁNEK