Radikální pedagogika je zpět!

Takový přístup je ale v dnešní době nevhodný, protože v žácích posiluje pocit, že sami nemohou nic změnit a musí přizpůsobit. Tento postoj pak přímo vede ke snížené motivaci žáků k učení i k jejich apatickému přístupu k problémům v jejich okolí.

Radikální pedagogika (někdy též lidová pedagogika) oproti tomu vychází z výrazně odlišných východisek:

1. Vzdělávání by mělo vycházet z reálných problémů obyčejných lidí.
2. V rámci vzdělávacího procesu by mělo být legitimní kritizovat stávající stav a upozorňovat na závažné politické i sociální problémy.
3. Zlepšení sociální i politické situace je jedním ze vzdělávacích cílů.
4. Osnovy vycházejí z konkrétních zkušeností lidí a komunit, kteří dokázali ve svém okolí něco změnit.
5. Důraz je kladen spíše na skupiny než na vyhrocený individualismus.
6. Zdůrazňuje přímé spojení mezi vzděláváním a aktivitou v rámci širší společnosti.

Základním cílem je, aby z dětí vyrostly sebevědomí a odpovědní lidé, kteří jsou motivováni aktivně přispívat k utváření svého okolního prostředí, ať už sociálního nebo životního. Neměli by se bát konstruktivně kritizovat situaci kolem sebe a nalézat cesty k jejímu zlepšení. Školu by pak měli chápat spíše jako partnera než jako autoritativní instituci, které se musí podřizovat. Důraz na práci s konkrétními problémy, se kterými se žáci potýkají, zajišťuje jejich vysokou motivovanost.

Vzdělání je chápáno jako důležitá obrana proti individualistickému a vysoce konzumnímu životnímu stylu, který je dětem od útlého věku podsouván všudypřítomnou reklamou. Celý projekt zaštiťuje staré čínské přísloví: “Řekni mi to, a zapomenu to. Ukaž mi to, a zapamatuji si to. Zapoj mne, a pochopím.” To může být inspirací i pro ty, kterým připadají vyloženě politické cíle projektu až příliš ambiciózní.   

Původní zdroj: http://hbfc.clearerchannel.org/sample_chapter.pdf

Další informace: www.trapese.org

Kryštof Kozák