Češi? Videohry hrají i po čtyřicítce

Na konci roku zveřejnila organizace ISFE unikátní průzkum týkající se počítačových her, do kterého se zapojilo několik tisíc respondentů ze šestnácti evropských zemí včetně České republiky. Výzkum boří některé v Čechách zakořeněné mýty a naopak nastoluje otázky, kterými jsme se až doposud nezabývali, například problém vhodnosti her pro děti.

Průzkum, tvořený kombinovanou formou online dotazníků a osobních rozhovorů s respondenty byl v České republice realizován v říjnu 2012 a

zúčastnilo se ho 651 respondentů, tvořících maximální statistickou odchylku 4,4 %. Srovnání přitom máme s dalšími patnácti zeměmi Evropy, konkrétně jde o Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Nizozemsko, Francii, Velkou Británii, Itálii, Belgii, Portugalsko, Rakousko, Německo, Španělsko, Švýcarsko a Polsko.

Velmi hravý PC národ uprostřed Evropy
Stoupající trend penetrace počítačových her v České republice se potvrzuje zejména v posledních letech, aktuální výzkum nevyjímaje. Více než polovina populace, konkrétně 56 %, hrála v posledních dvanácti měsících alespoň jednou počítačovou hru, přičemž pojmem „počítačová hra“ v našem případě rozumíme jak hry pro osobní počítače, tak také pro herní konzoly, přenosná herní zařízení, tablety a mobilní telefony

Všeobecně se u nás hraje více než v Evropě, celoevropský průměr je 54 % u mužů (v ČR 64 %), 43 % u žen (v ČR 48 %), přičemž frekvence hraní je v ČR dokonce čtvrtá nejvyšší po Švédsku, Finsku a Francii. Výjimečná je Česká republika v rámci Evropy velmi nízkým podílem konzolí (16 % - nejnižší podíl ze sledovaných zemí) a naopak velmi vysokým podílem hraní na PC (49 % - nejvyšší podíl ze sledovaných zemí). 23 % českých respondentů uvedlo, že alespoň jednou za poslední rok hrálo také hry na smartphone. Zakořeněný předpoklad, že kdo hraje hry, „je jinej“ se potvrzuje pouze zčásti. Hráči počítačových her se jaksi samozřejmě zajímají více o technologie (65 % vs. 37 % u lidí, co nehrají hry). Také jsou častějšími uživateli internetu (88 % vs. 73 % u zbytku respondentů). Možná však překvapí, že fanoušci videoher také více sportují, zatímco v běžné populaci provozuje sport zhruba 38 % lidí, mezi hráči počítačových her jich je plná polovina.

Český rodič: sice škarohlíd, ale zvýšenou agresivitu způsobenou hrami nepozoruje
Společnost Scio před několika týdny spustila internetový projekt JakouHru.cz, na kterém radí rodičům, jaké hry pořídit svým dětem. Do detailu analyzuje jejich rizika, ale také rozvojový potenciál, počínaje schopností spolupráce až po výuku cizích jazyků.

Že je tématika hraní her dětmi v ČR aktuální dokazují i další čísla, podle které u nás hraje hry 49 % dětí, přičemž s polovinou z nich hrají hry rodiče, nejčastěji proto, že je o to děti samy požádají. Sami rodiče hodnotí dopad her na děti poměrně ambivalentně. Zatímco podíl pozitivního hodnocení her většinou osciluje kolem evropského průměru, rodičů, kteří hodnotí hry negativně, je u nás výrazně více, než ve zbytku Evropy.

Zábavnost her oceňuje 78 % rodičů, prohloubení prvku soutěživosti u dětí 58 % a posílení kreativity 49 %. Oproti zažitým klišé pouze 18 % rodičů pozoruje u svých dětí, hrajících hry, zvýšení agresivity. Pozoruhodné naopak je, že dvojnásobek rodičů naopak hodnotí své děti díky hrám jako méně agresivní. Neméně pozoruhodné je srovnání těchto čísel s Evropou, když třeba v Itálii zastává názor, že hry dělají děti agresivnějšími, téměř polovina rodičů malých hráčů videoher.

Výzkum nákupního chování rodičů dětí prvního stupně ZŠ pak rozkryl zajímavou informaci, že dítě je skoro v polovině případů přítomno nákupu hry a dá se tedy předpokládat, že právě ono je iniciátorem nákupu.

Věkové hodnocení her? Český rodič v drtivé většině „nemá páru“
Asociace herního průmyslu, zájmová organizace distributorů počítačových her, která na svém webu vydala tento výzkum, si za jednu z hlavních priorit dlouhodobě stanovila rozšiřovat povědomost o panevropském věkovém hodnocení her PEGI. Jak vyplývá z výzkumu, zatím se snahy AHP bohužel značně míjejí účinkem, znalost ratingu PEGI je v České republice totiž jednoznačně nejnižší v Evropě. Zatímco ve Francii zná tento systém hodnocení věkové vhodnosti her 71 % respondentů a evropský průměr činí 51 %, ČR se z něj výrazně vymyká pouhými 28 %. Rodiče nadto deklarují, že pouze 7 % z nich hodnocení PEGI reálně využívá při pořizování her dětem

O to více je tato statistika zarážející, když více než polovina dětí ve věku 10 - 15 let a více než třetina ve věku 6 – 9 let hraje alespoň občas hry, které by se jim z hlediska věkového hodnocení neměly vůbec dostat do rukou. Velká část českých rodičů to hlavně u mladších ratolestí mezi 6 – 9 lety řeší tak, že jim hry prostě nekupují. Pouze 23 % rodičů v Evropě konstatuje, že takto starým dětem hry nepořizují, u nás je to téměř dvojnásobek.

Srovnání s Evropou – jsme on-line přeborníci a hrajeme i po čtyřicítce
Česká republika překvapuje vysokým podílem hráčů nad 44 let. Zatímco evropský průměr podílu hráčů 45 - 54 je 40 % u mužů a 34% u žen, u nás je to 55%, resp. 40%. Boří se tak jeden z letitých mýtů, že v zemích někdejšího socialistického bloku z důvodu pozdějšího přístupu k „výpočetní technice“ neexistuje střední, natožpak starší generace, která by holdovala interaktivní zábavě.

Naprostým evropským šampionem je pak ČR v hraní on-line her, když jejich alespoň občasné hraní přiznalo celých 90 % hráčů. Dalo by se možná hovořit o „českém paradoxu“: zatímco v penetraci a kvalitě internetového připojení jsme totiž na chvostu mnoha evropských žebříčků, on-line, tedy po internetu, se u nás hraje nejvíce v Evropě.

Jiří Vojáček, šéfeditor portálu JakouHru.cz, Scio, vyšlo v Kavárně MF Dnes