Potíže s debatou aneb co jsme udělali pro to, aby ceskomluvi.cz uspělo

Pro média byla tahle témata příliš odborná, tudíž neměla tendenci přinášet výsledky diskusí dál v podobě zpráv pro veřejnost. A ministerstvo ani jím přímo řízené organizace většinou nevyvíjeli nějakou snahu průběh nebo výsledky debat nabídnout médiím v nějaké stravitelnější nebo atraktivnější formě. Námitka, zda se něčemu takovému vůbec dá říkat veřejná debata, je pak zcela oprávněná.

Co se dá udělat lépe

Všech těchto rizik jsme si v EDUinu vědomi a rozhodně se netváříme, že je snadné to udělat lépe. Tak, aby skutečně šlo o veřejnou debatu, která pronikne i do médií a alespoň k té zainteresovanější části veřejnosti. Přesto chceme upozornit na věci, které se snažíme při přípravě debaty udělat, aby šance na úspěch byly větší.

·        Pro debatu jsme vymezili poměrně dlouhý čas, téměř půl roku. Je tedy větší šance, že její ozvěny k veřejnosti nakonec dolehnou. Stránka www.ceskomluvi.cz bude celou dobu přístupná včetně archivu už všech proběhlých témat a bude dostupná i po oficiálním ukončení debaty.

·        Snažili jsme se s velkým předstihem informovat o průběhu ČMoV média. Zatímco ve vedení novin, časopisů a elektronických médií jsme velký ohlas nezaznamenali, u samotných novinářů byl ohlas velmi vstřícný. Ano, něco takového považují za důležité a chtějí na tom spolupracovat a informovat. A opravdu to dělají.

·        Podobně jsme předem oslovili na šedesát neziskových organizací z oblasti vzdělávání, poprosili je o pomoc a zprostředkování některých témat veřejnosti, která jejich práci sleduje.  Schůzka s nimi (9. ledna v Centru DOX) vzbuzovala naděje, že se kampani z jejich strany opravdu dostane podpory.

·        Stejně jsme oslovili firmy, přímo řízené organizace ministerstva školství a státní úřady. Sešli jsme se s nimi 31. ledna, přišlo opět asi osmdesát lidí a mluvili jsme s nimi hlavně o tom, kde vidí rizika a příležitosti kampaně a co by navrhovali vylepšit.

·        Stojíme o to, abychom mohli výstupy všech akcí všech organizací, ať už státních, neziskových či firemních, které se během tohoto půlroku odehrají a budou mít souvislost s tématem kampaně, mohly objevit na stránkách ceskomluvi.cz. Věříme na vliv sociálních sítí a na to, že zájem veřejnosti se zvýší, pokud odkazy na nejrůznější akce, videa, nahrávky a prezentace najdou na jednom veřejně dostatečně známém webu.

·        Připravili jsme několik videí, která je možné šířit po internetu a prostřednictvím sociálních sítí a tak upozorňovat na existenci kampaně. Síťování se v poslední době ukázalo jako velmi účinný způsob, jak oslovit veřejnost, proto i my na něj spoléháme.

·        Půlroční kampaň Česko mluví o vzdělávání je připravena tak, aby v ní bylo více háčků zajímavých jak pro diskutující, tak pro média a veřejnost. Je tu půlroční možnost diskutovat písemně o tom, co má umět dítě na konci deváté třídy, což není nic jiného, než debata o obsahu vzdělávání, o poměru znalostí a dovedností a o tom, co člověk v životě opravdu užije.

·        Je tu série workshopů o tom, jak bude vypadat společnost a vzdělávání v budoucnosti podle převzaté britské metodiky FutureLab. Záznamy a obrazové sestřihy budou opět dostupné na ceskomluvi.cz a pro ty, které zaujme metodika seminářů, nabízíme tuto „technologii“ k bezplatnému užití, včetně seminářů pro potenciální lektory.

·        Připravili jsme osm debatních témat z různých oblastí vzdělávání. Vybírali jsme je tak, aby byly jejich výstupy zajímavé pro média. Chceme je používat jako podklad pro tiskové zprávy.

·        Aby debata byla pokud možno živá, oslovujeme předem ty, kterým může být aktuálně diskutované téma blízké, a zveme ho aktivně do diskuse, žádáme ho o vložení příspěvku.

·        Snažíme se, aby součástí kampaně byly i veřejně viditelné akce, případně akce, které mohou oslovit politickou reprezentaci – například závěrečný seminář v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

·        Počítáme ale i s akcemi, které budou organizovat například školy a neziskovky po celé republice pod heslem Zažij vzdělávání jinak. Nejde o nic jiného, než o to udělat zajímavou ukázkovou hodinu pro dospělé, aby se dozvěděli, jak doopravdy se dnes ve školách učí. To je příležitost i pro vás.

Proč to děláme

Využíváme momentální vstřícnosti vedení ministerstva školství a snažíme se pracovat v součinnosti s těmi, kteří pracují na „veřejné konzultaci“ ke Strategii pro vzdělávací politiku 2020, která má popsat, jak by mělo vypadat vzdělávání budoucnosti. V jedné věci se s nimi shodneme jednoznačně. Velkým problémem naší vzdělávací politiky je, že se často řídí osobními preferencemi jednotlivých ministrů a ministryň. Každý, který přijde, prosazuje trochu něco jiného. A často se stává, že mnohaměsíční nebo i mnohaletá práce učitelů, pracovníků ministerských úřadů nebo lidí z odborné veřejnosti spadne pod stůl, nebo skončí na dně šuplíku. To je mimořádně demotivující a není divu, že se učitelé na každou novou iniciativu dívají stále skeptičtěji. Proto podporujeme hlavní cíl ministerstva školství – stabilizaci vzdělávací politiky.  Ostatně jedno z hesel kampaně zní: Hledejme způsob, jak zařídit, aby každý ministr a ministryně nezačínali znova od nuly.

Je samozřejmě otázka, jestli jsme toho udělali dost na to, abychom rozběhli něco, co by se nakonec opravdu dalo nazvat reprezentativní veřejnou debatou. Uděláme, co bude v našich silách, ale bez veřejnosti se veřejná debata dělat nedá. Proto prosíme o pomoc, stojíme o vaši účast a názor.

(tdf)

Rámeček:

Co zajímá veřejnost, učitele i média

Představujeme osm diskusních témat, která chceme probrat během šesti měsíců kampaně. Vybírali jsme je tak, aby byla dostatečně konkrétní pro veřejnost a média, ale zároveň v sobě obsahovala i obecné otázky po smyslu a cílech vzdělávání.

Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba?

·        Má veřejné vzdělání zajišťovat pracovníky pro firmy? Je to jeho úloha?

·        V jaké podobě by bylo možné zavést polytechnickou výchovu do základních a středních škol? Proč vymizely dílny, pozemky, vaření?

·        Víme, proč máme nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a technické inteligence?

·        Jak by se měly změnit učební obory, aby přestaly být „poslední volbou“?

Téma 2: Jak zvýšit zájem dětí a studentů učit se nové věci?

·        Víme, proč naše děti škola tak často nebaví?

·        Kdy, kde a jak se učíme? Co při učení potřebujeme? Co při učení prožíváme?

·        Jakou roli hraje v ochotě učit se předškolní vzdělávání?

·        V čem je škola pro učení jedinečná a kde už ji nahradil okolní svět?

Téma 3: Máme rušit víceletá gymnázia?

·        Za jakých podmínek by bylo možné, aby i u nás všechny děti chodily do patnácti do jedné školy?

·        V čem je časné dělení dětí na schopné a méně schopné prospěšné a v čem ne?

·        Jak je možné, že ty země, kde je selekce dětí minimální, dosahují v mezinárodním srovnání výborných výsledků?

Téma 4: Jak udělat z učitelské profese ceněné povolání?

·        Kde a do čeho je v systému vzdělávání nejefektivnější investovat?

·        V čem jsou silné a slabé stránky pedagogických a učitelských fakult?

·        Jak by měl vypadat kariérní systém, aby byl pro učitele užitečný a motivující?

·        Jaké další profese a pozice by měly být na škole zastoupené, aby se učitelům lépe učilo?

Téma 5: Jak máme ověřovat, co se děti ve školách naučily?

·        Za jakých podmínek se lze ve škole obejít bez známek?

·        Bylo by dobré zavést kromě státní maturity i státní zkoušky na konci prvního a druhého stupně základních škol?

·        Jak by mělo vypadat hodnocení, po němž se schopnosti dětí opravdu zlepšují?

·        Jak, kým a na základě čeho by měli být hodnoceni učitelé a ředitelé škol?

Téma 6: Kdo má řídit školy? Ministerstvo, nebo kraje a obce?

·        Kde jsou slabá a silná místa krajského a obecního řízení ve školách?

·        Kdo by měl rozhodovat o jmenování ředitelů a na základě jakých podkladů?

·        Jaké by měly být pravomoci ředitelů a kdo by měl rozhodovat o platech učitelů?

Téma 7: Co se musí změnit na vysokých školách?

·        Pro které profese opravdu je nutné vyšší než středoškolské vzdělání?

·        Podle čeho posuzujeme, zda máme vysokoškoláků hodně nebo málo?

·        Jak by mělo vypadat financování vysokých škol?

Téma 8: Jakou společnost má náš vzdělávací systém vytvořit a podporovat?

·        Co má vzdělávání způsobit? Mají školy ještě vliv na podobu společnosti?

·        O jakou společnost stojíme?  Pro kterou ze tří „budoucností“ byste hlasovali?

·        Je škola přípravou na život, nebo už samotným životem? Jak to ovlivňuje podobu vzdělávání?

Všechna témata i s podotázkami najdete na www.ceskomluvi.cz

Protože to vychází delší, tak bych tam ta podtémata do rámečku nedával.  Jen ty hlavní titulky. Nechal jsem je tam jen pro jistotu, kdyby se vešla. Bez toho posledního rámečku to má celé těch požadovaných zhruba 10 500.