ZŠ: Gepard zjišťuje, jak umí žáci pracovat s informacemi

Co je smyslem projektu Gepard?

Rozvíjet dovednosti, které pomáhají obstát v současném světě, zároveň podpořit koncept informační gramotnosti a doplnit spektrum existujících testů něčím, co dosud chybí. Zároveň  zjistit, co děti umí bez přispění školy, resp. co se děti v této oblasti (práce s informacemi) naučí mimo školu.

A přesvědčit učitele, že učit žáky pracovat s informacemi napříč předměty je velmi důležité, že počítač nemusí být nutně žrout času a nepřítel.

Kolik škol se zapojilo do prvního testování informační gramotnosti?

Průběžně známe počet žáků a těch bylo k 9. 2. skoro 14 tisíc.

Co úlohy v testování Gepard zjišťují?

Jak si žák povede v pěti základních oblastech - vyhledat informaci nebo zdroj informací, zhodnotit informaci nebo zdroj, komunikovat s ostatními a sdílet s nimi informace, dodržovat zásady etiky a bezpečnosti práce s informacemi, zpracovat a interpretovat  informace.

Jak se školám netradiční úlohy líbí? Máte nějaké ohlasy?

Pro školy jsou naše testy/úlohy úplnou novinkou, s níž se při testování se Scio zatím nesetkaly. Je však někdy potřebné věci měnit, abychom se posunuli dál. Například místo tužky a papíru využít počítač:)

Při pilotování se dětem líbily hlavně interaktivní úlohy, kdy posunují textová pole, seřazují obrázky. Zajímavé jsou pro ně i poslechové úlohy. Z vlastního testování zatím zpětnou vazbu na netradiční úlohy nemáme.

Mohla byste nám nastínit na příkladu jedné úlohy, co od žáků v testu zjišťujete?

Je tam třeba úloha založená na několikaminutovém poslechu populárně odborného pořadu. Žáci jsou postaveni před situaci, že mají pro spolužáky připravit referát a do osnovy referátu vybrat klíčová slova z tohoto pořadu.

V Gepardovi žáci 5. i 9. tříd absolvují stejný test. Nejsou páťaci oproti deváťákům znevýhodněni

To je přesně stejná otázka, kterou nám teď kladou učitelé - jak to, že mají páťáci stejné úlohy jako ti nejstarší? Podstata je v tom, že používáme úplně jiný způsob vyhodnocování, zpracování výsledků. Zjistili jsme na základě rozsáhlého šetření na školách, jaké úlohy jsou splnitelné pro konkrétní úroveň žáka, tj. jakou úlohu je schopen správně zodpovědět slabý žák (bez ohledu na třídu) a jakou ten nejšikovnější. Chceme totiž dát šanci i velmi nadprůměrným páťáčkům, aby plnili obtížnější úlohy, když na to mají. A naopak - nedemotivovat slabší deváťáky tím, že vytvoříme test pro průměrnou devátou třídu, ve kterém by neuspěl.

Tohle je ovšem pro učitele někdy velmi obtížné pochopit. My už nemůžeme vysvětlit žákům, jak to je a aby nebyli smutní, že některé úlohy jsou prostě pro ně těžké. To už je úloha učitelů, aby informaci, kterou máme na našich webových stránkách, předali žákům.

Co kromě testování projekt Gepard školám nabídne?

Návod, jak se dá s informacemi pracovat - formou metodiky. A taky účast na seminářích, kde budeme učitelům - tzv. školním koordinátorům objasňovat podstatu testování, jak jsem ji teď v kostce vysvětlovala Vám. Moc bychom žákům přáli, aby měli šanci se v různých předmětech naučit poradit si s informacemi, protože to je opravdu dovednost pro další jejich život.

Marek Numerato