POKROK PODLE MAPY (UČEBNÍHO POKROKU)

Nejedná se o „myšlenkovou mapu“
Pojem „Mapa učebního pokroku“ (MUP) se nevyskytuje v RVP a systematicky zatím nebyla žádná MUP rozvíjena odborníky ve vzdělávání u nás. Tematikou MUP se v obecné rovině zabývají české odbornice Jana Straková a Hana Košťálová v oblasti čtenářské gramotnosti v českém jazyce. Při definování jsme využili zejména zahraniční zdroje, s konceptem MUP pracují v australském školství a ve Velké Británii (progress nebo progression maps), využívá se i v USA (learning progressions), kde si však (dosud) MUP tvořily jednotlivé školy nebo státy, systém je silně decentralizovaný.

Koncept mapy učebního pokroku je odlišný od konceptu myšlenkových map (mind map), které slouží učiteli a žákům pro ujasnění a utřídění pojmů a vztahů souvisejících s určitým tématem nebo okruhem učiva.

Odkud vycházíte, kam chcete dojít a kudy chcete procházet
„Mapa je užitečná, když se vydáte na cestu. Musíte vědět, odkud vycházíte, kam chcete dojít a kterými místy budete procházet. S pomocí mapy cestu výuky naplánujete pro žáky, kteří jsou pozadu a potřebují pokročit kupředu. Mapa vám umožní zjistit, kde se žáci nacházejí, kam by měli jít dál a jak jim pomoci, aby se tam dostali.“
http://nationalstrategies.standards.dcsf.gov.uk/node/110237

MUP je především nástroj pro formativní, průběžné hodnocení žáků. Podle Vyhlášky č. 48/2005 Sb. (o základním vzdělávání): „hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP,.. (§ 14 odst. 3)“. Posouzení míry dosažení očekávaných výstupů je úkolem učitele a MUP by měla být pomůckou pro co nejpřesnější určení oné míry. Mapa víceméně kopíruje obsah RVP a detailně rozepisuje jednotlivé postupné kroky. Umožňuje tak učitelům hodnotit každého žáka v řadě podoblastí a umístit ho na nějaký pomyslný bod na mapě, identifikovat jeho nedostatky a naopak jeho silné stránky.

Body pokroku (progression points)
V australském školství pracují se soustavou „progression points“, tedy postupných bodů v pokroku studenta. Jsou označeny hodnotami od 0,5 do 6,75 (celkové úrovně jsou 1-6) a žák by se měl podle předpokladů posunout o jeden bod za dobu 6 měsíců. Učitel hodnotí pokrok žáka v porovnání se standardy a jako pomůcka pro správné přiřazení žáka slouží příklady zvládnutých dovedností pro jednotlivé body. V tabulce 1 je vzor příkladů pro úroveň 3 – 4, standard na úrovni 4 odpovídá naší 4. - 5. třídě, v oblasti čtenářské gramotnosti - porozumění textu.


Tabulka 1: Postupné body pokroku studenta (Austrálie) http://vels.vcaa.vic.edu.au/support/progression/index.html
Učební dráhy (learning progressions)

Vypracováním systému map učebního pokroku se v současnosti zabývá skupina odborníků v USA v souvislosti s připravovanou reformou hodnocení ve školství – Středisko hodnocení K-12 (http://www.k12center.org/). Ti definují mapu učebního pokroku takto: „Učební dráhy pokroku (learning progressions) jsou praxí ověřené popisy toho, jak se rozvíjí proces učení se v určité vzdělávací oblasti nebo v okruhu znalostí či kompetencí. Je to tedy jakési kontinuum, které zachycuje pokroky jednotlivého žáka oproti normativně stanoveným očekáváním.“ V naší situaci je systematická práce učitele na poli hodnocení ztížena tím, že RVP definuje standardy jen velmi obecně, v praxi se hodnocení často zaměřuje jen na posouzení znalostí. Mapa učebního pokroku však komplexně pojímá učební oblast ve všech aspektech, znalostních i kompetenčních. Detailně rozpracované mapy učebního pokroku by tak mohly přispět k přesnějšímu definování evaluačních standardů a stanovení minimálního standardu pro tu kterou úroveň.

Důležitým prvkem konceptu MUP je to, že nestanoví mandatorní rámec učiva, které musí žák obsáhnout v určitém období. Mapuje obsah vzdělávací oblasti a nabízí ideálně všechny možnosti pokroku/rozvoje, učitel/škola pak jednotlivé dílčí kroky může zařadit v souladu se svým konkrétním ŠVP. Jednou z předností hodnocení na základě map učebního pokroku je také výsledné hodnocení žáka podle individuální dosažené úrovně dovedností a znalostí, nikoli závislé na výsledcích ostatních žáků – není srovnávací.

MUP pro české školy: čtenářská gramotnost, cizí jazyky, informační gramotnost

Práce společnosti Scio ve vývoji MUP se v souladu s jejími projekty zaměřuje na tři vzdělávací oblasti: čtenářská gramotnost (jako jedna součást širší oblasti český jazyk), angličtina jako cizí jazyk a nově informační gramotnost, pro kterou připravujeme testy v rámci nového projektu Gepard (Evaluace informační gramotnosti). Při přípravě testů pro čtenářskou gramotnost jsme pracovně vycházeli z úrovní, které byly nastaveny pro mezinárodní testování PISA, vývojové kontinuum tam poskytnuté však není dostačující, je příliš obecné a postrádá rozčlenění na podrobnější kroky. Pro hodnocení angličtiny používáme škálu Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který je rovněž obecný a řadu oblastí a úrovní vůbec nerozpracovává.

Pro představu o materiálu, se kterým pracujeme jsme vypracovali popis postupných kroků/dovedností v jedné ze složek čtenářské gramotnosti – porozumění textu - přibližně ke konci naší 5. třídy v následujících zdrojích:

 • RVP

 • Hana Košťálová (Kritické listy 27/2007)

 • Eskalátor (Scio)

 • Maryland English Language Proficiency (http://mdk12.org/instruction/curriculum/elp/vsc_ELP_45.pdf)

Materiál (různé pojetí složek čtenářské gramotnosti podle výše uvedených zdrojů) najdete na www.ucitelskyzpravodaj.cz, nebo Vám ho poskytneme na vyžádání na redakce@ucitelskyzpravodaj.cz

Vypracovat mapy učebního pokroku pro jednotlivé předměty není malý úkol ani malý cíl. Finální produkt by měl navazovat na RVP a zároveň vycházet z praxe a tou být zpětně ověřen. Dílčí výsledky z testování v projektu Eskalátor nám poskytly užitečné podklady pro vymezování jednotlivých oblastí a bodů mapy. Pro další postup připravujeme pracovní verze MUP na základě dosavadních poznatků z našich testů a s využitím materiálů ze zahraničí. Jsme si přitom vědomi úskalí, které se v použití zahraničních zdrojů skrývá, zároveň však zde vidíme příležitost k nastavení rámce pro hodnocení v širším pohledu, nikoli omezeném jen na domácí přístupy a zdroje. Mapy učebního pokroku v tomto pojetí mohou přispět ke zkvalitnění vzdělávacího procesu a zvýšení konkurenceschopnosti našich obyvatel.

Irena Smetánková, výzkumné oddělení Scio