MATURITA 21 VPLOUVÁ DO ŠKOL

Maturita 21, co to je za zkoušku?
Trošku vás poopravím, spíš než o zkoušce je zde možné mluvit o kompletním výukovém kurzu, který je zkouškou zakončen. Výuka i zkouška budou respektovat současné požadavky a očekávání. Mezi ty patří nejen ověření znalosti, ale také schopnost jejich vyhledávání, kritického posouzení, správné aplikace, kreativního využití a průřezovým způsobem také širokou škálu gramotností. Tedy atributy, které ve svých původních záměrech postulovala kurikulární reforma, a kterých se nám, jak se zdá např. dle výsledků nedávných mezinárodních šetření, stále ještě nepodařilo dosáhnout.

Jak se bude taková zkouška či výukový modul odlišovat od státní maturity?
Významně. Domnívám se, že nová státní maturita nebude umět zhodnotit právě ty dovednosti a postoje, o kterých jsme mluvili. Školy by měly připravovat studenty na svět, jaký by mohl být v budoucnu, nikoli na svět jaký byl v minulosti. Žijeme v informačně přesyceném světě a očekáváme, že růst informací bude exponenciální. Úspěšní studenti by měli být schopni se v tomto světě orientovat a dobrá zkouška by měla toto prostředí simulovat.
Co ale simuluje hermeticky uzavřená zkušební místnost, kde nelze použít ani slovník. 19. století? Ani to ne.

Jak ale chcete takové prostředí simulovat?
Například tím, že studenty necháme pracovat s nástroji, které budou muset používat i v budoucnu. Žádný dobry zaměstnavatel ani vysoká škola vás v realitě přeci neodstřihne od internetu a nebude vás nutit zpaměti vyjmenovávat jaký je rozdíl mezi gazelem a sonetem. Nechme studenty tvořit, povolme jim práci s internetem, nechme je pracovat společně, nenuťme je do jedné jediné správné odpovědi…

To bude zkouška na internetu?
Ano..

A jak zabráníte podvodům a opisování? Nebudou pak všichni jen kopírovat z wikipedie?
Záleží na tom, co je předmětem zkoušky. Pokud bychom ověřovali jen faktografickou znalost, tedy kdy byla objevena Amerika, pak ano. Pokud ale vytvoříme skutečně komplexní úlohy, kde není jediná správná odpověď, pak vám wikipedie sice může pomoci, ale rozhodně není zárukou úspěchu. V rámci zkoušky spíše můžeme hodnotit, jak student umí z wikipedií či jinými informačními zdroji pracovat, jak umí nalezené informace kriticky hodnotit, aplikovat atd.

Znalosti už tedy nejsou důležité?
Ne, to jsem nechtěl říct. Znalosti určitě důležité jsou, a např. v matematice se lze stěží pohybovat bez nich. Proto se v budeme tématicky pohybovat hlavně v oblasti společenskovědních studií. Mám ale za to, že je důležité umět se znalostmi pracovat a používat je jako základnu pro rozvoj dovedností. A to by měla zkouška právě prokázat. Jinými slovy, nebude-li mít student žádné znalosti, u zkoušky se to projeví a nepomůže mu ani internet.
Budou to naši studenti umět?
Někteří jistě ano, ale v tom je dle mého soudu právě velký přínos chystaného projektu. Chceme studentům a učitelům nabídnou nejen zkoušku, ale i systematickou přípravu. Ukázat jak na to, dát přípravné materiály do hodin, ukázková zadání, účastnit se vyučování atd. Předpokládáme, že student by si měl podobnou práci nejdříve vyzkoušet např. v rámci volitelných předmětů po dobu řekněme dvou let a pak se teprve přihlásit ke zkoušce, kterou bude možné na škole realizovat v rámci profilové části maturitní zkoušky.

A už jste o tom mluvili se školami?
Ano, snažíme se celý projekt od začátku vést v úzké spolupráci se školami, ale také vysokými školami a zaměstnavateli. Oni totiž budou nakonec tím hlavním motivátorem pro studenty. Pokud budou studenti vědět, že certifikát o absolvované zkoušce pro 21. století má význam pro tu kterou vysokou školu nebo zaměstnavatele, budou o něj stát. Z dosavadního vývoje jsem spokojen. Zájem u středních škol i studentů je vcelku velký, a máme již pozitivní ohlasy i od velkých zaměstnavatelů, např. Škody auto či České spořitelny.
Mám také radost, že se nám podařilo navázat spolupráci s gymnáziem Elišky Krásnohorské v Praze 4, kde se již koncem února rozběhne výběrový seminář pro studenty gymnázia. Díky vstřícnému postoji vedení školy a kantorů si tak budeme moci všichni společně vyzkoušet přípravnou výuku na Maturitu pro 21. století.



„Co očekáváte od nového nepovinného předmětu Maturita 21.st.?“
Paní prof. Kašpárková, Gymnázium Elišky Krásnohorské, Praha 4.

Studenti, kteří si zapsali tento nepovinný předmět, jsou zvědaví a těší se, co je zde čeká. Jejich očekávání je téměř totožné. Každý z těchto studentů se chce dozvědět něco nového jiným způsobem než na jaký je ve škole zvyklí. Těší se, že sami budou řešit zadané úkoly z různých oborů lidské činnosti a tím získají nové znalosti a dovednosti. Nebudou se muset učit tradičním způsobem, který je mnohdy nebaví. Jak sami tvrdí, nejlépe si zapamatují to, co si mohli vyzkoušet nebo to, co sami vyřešili. Představují si, že budou zpracovávat zajímavá, aktuální témata a že si zábavnou formou rozšíří své znalosti a dovednosti, které pak budou využívat jak při svém studiu, tak i v následném zaměstnání.
V dnešní době je velice důležité umět pracovat s počítačem a internetem. Jsme zahlceni informacemi a lidé mnohdy neumí posoudit a vyhodnotit závažnost určitého problému. Studenti chtějí získat všeobecný přehled a chtějí být schopni vyvodit si závěry z předkládaných informací. Od nového předmětu očekávají, že je tuto schopnost naučí pomůže jim se na zadanou problematiku dívat i jinýma očima.


Možné tématické oblasti M21
Etika, ekologie, ekonomika, technologie, politika a kultura

Možná struktura cílů hodnocení
Analýza a vyhodnocení informací, analýza a vyhodnocení kontextů, prezentace a komunikace, reflexe a emptaie

Možná struktura výstupů
Dekonstrukce (písemná práce), rekonstrukce a reflexe (esej), Prezentace (s využitím multimediálních zdrojů).

Ukázka úlohy
Jsou dány dva texty (např. stručný úryvek z knihy Bjorna Lomborga „Skeptický ekolog“) a překlad jednoho z webových blogu Al-Gora k tématu globálního oteplování.
Student má čas na pročtení obou úryvků, a poté musí:
a) určit tři důkazy, o které Bjorn Lomborg opírá své tvrzení
b) zhodnotit důkazy, o které Bjorn Lomborg opírá své tvrzení
c) zhodnotit silné a slabé stránky Lomborgova uvažování.