ZVÍDAVOST JAKO STAV MYSLI

Všudypřítomnost informací je realitou dnešního světa, před přívalem informací lze jen těžko utéct, a proto je nezbytně nutné umět se s nimi vyrovnat. Čím víc informací se na nás valí, tím důležitější je naučit se s nimi správně zacházet: dokázat si vybrat jen ty potřebné, věrohodné, objektivní, a umět je efektivně využít pro běžné situace i pro řešení pracovních – nebo školních – úkolů. Soubor dovedností využívaných při práci s informacemi bývá označován jako informační gramotnost.

Vědět, kdy a proč jsou informace potřeba. Umět je najít a vyhodnotit.
Rozšíření a využívání moderních a stále dokonalejších technologií může svádět k tomu, že informační gramotnost je nahlížena dovednost ve využití informačních, případně počítačových, technologií, proto i časté označení ICT gramotnost (příp. české IKT). My se přikláníme k definici informační gramotnosti uvedené např. britským Institutem odborníků v knihovnictví a informatice (CILIP), která uvádí, že „Informační gramotnost znamená vědět, kdy a proč jsou informace potřeba, kde je najít a jak je vyhodnotit, využít a předávat v souladu s etickými zásadami.“ Toto pojetí vychází ze skutečnosti, že zatímco informační technologie zásadně ovlivňují dostupnost, zpracování a předávání informací, základní dovednosti obsažené v informační gramotnosti lze definovat značně nezávisle na technologickém pokroku.

Dovednosti, které skládají informační gramotnost, jsou inherentně (neoddělitelně) přítomné ve všech oblastech vzdělávání. Zcela nezbytným předpokladem pro rozvíjení informační gramotnosti je zvídavý přístup ke skutečnosti, připravenost a ochota setkávat se neustále s něčím novým, vyhledávat další informace, usilovat o lepší a hlubší uchopení situace nebo problému. Informačně gramotný člověk dbá na kvalitu své práce, je si vědom možnosti a nutnosti dalšího zdokonalování.

Informační gramotnost má svůj obsah
Ve věku překotně se rozvíjejících technologií nabývá informační gramotnost řadu nových rysů, jako je například multimodalita zdrojů i komunikačních kanálů, důraz na laterální myšlení a nelineární postupy a další. Co všechno tedy může patřit do informační gramotnosti:

• Práce s různými zdroji (papír, digitální text, obrázky, poslech, DVD, Youtube atd., osoby)
• Posouzení vhodnosti a dostupnosti každého zdroje
• Umět vyhledat informace pomocí různých strategií
• Posouzení kvality informací, jejich nezávislost, relevanci, spolehlivost
• Zpracovat informace s dostupnými nástroji (např. tabulka na papíře nebo pomocí dostupného software - excel)
• Analýza informací
• Předávání a sdílení informace - ústně, písemně, digitálně, obrazem, zvukem..
• Zorganizovat si zdroje, používat katalogy, rejstříky, složky – v papírové nebo elektronické podobě
• Etické přistupování k informacím, bezpečnost při zpřístupňování dat, při komunikaci apod.

Experiment: Jak žáci postupují při řešení zadaného úkolu
V rámci projektu Gepard (Evaluace informační gramotnosti) bude společnost Scio zjišťovat, jaká je úroveň uvedených dovedností u českých žáků 5. a 9. tříd základních škol. Pro testování připravujeme nejrůznější typy úloh, které žáci budou řešit on-line. Ujasňujeme si, nakolik jsou úlohy srozumitelně formulované a pro žáky řešitelné, zda skutečně ověřují informační gramotnost. Vybrali jsme tedy několik úloh a v experimentálním testování je zadali žákům základní školy. Pomocí speciálního softwaru, který po zapnutí snímá aktivitu na obrazovce a zaznamenává veškeré dění (pohyb kurzoru myši, otevírání a zavírání oken, spouštění aplikací, psaní textu atd.) a výsledný záznam ukládá do video souboru, jsme zaznamenávali všechny provedené kroky.

Žák základní školy dostal následující úlohu, která měla zjistit, jak je schopen vyhledat informace a zpracovat je:

Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!

Zajímavý byl jeho postup řešení úlohy:
• čas 0:00 - prochází úlohu, čte zadání
• 01:00 - zadává do vyhledávače Google klíčové slovo překladač
• Vybírá hned první nabídnutou stránku (translate.google.cz)
• Vybere z nabídky jazyků, do nichž má slova přeložit, latinsky (zřejmě se spletl v zadání a místo italsky vybral latinsky)
• Vrací se k úloze, znovu si přečte zadání a slova, která má přeložit
• Do políčka překladače napíše: cukr, kava, limon
• Vše smaže, vrací se k úloze, označí myší celý název hry („Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!“), zkopíruje do políčka překladače – objeví se mu překlad do latiny
• Klikne na poslech

Latina

Co žák udělal?
• Po kratším zaváhání vymaže z políčka všechna slova kromě cukru, poslechne si výslovnost
• Nastaví si hlasitost na maximum a dá opakovaně poslech
• Po krátkém zaváhání vybírá postupně z nabídky jazyků včetně poslechu: čínsky, islandsky, italsky, maltsky, německy, čínsky (opakovaný poslech), gruzínsky (zde si i prohlédne fonetický přepis), afrikánsky, dánsky, indonésky, slovensky, velšsky, litevsky, vietnamsky (zdrží se déle u poslechu), polsky, arabsky (opakovaný poslech), haitská kreolština, opět dánsky, bulharsky
• 06:00 se vrací k úloze, opouští ji bez řešení
• Začíná řešit jinou, už rozpracovanou úlohu
• Vrací se opět k překladači, ale už si jen hraje

Lalala