Pověry o využití tabletů ve výuce

Shodou okolností je to právě Gymnázium Sázavská v Praze, škola, kterou navštěvují dvě třetiny tria studentů, s nimiž přináší toto vydání rozhovor na titulní straně. Škola se chlubí tím, že je vůbec první v ČR, která vyvíjí vlastní vzdělávací obsah pro tablety, a to v různých předmětech.

Obecně se má za to, že technologie ve vzdělávání pomáhají. Na druhou stranu, pohled či dojem bývá často zkreslen a jako u všeho je toto téma opředeno různými pověrami.

Andrew Marcinek, odborník na využití technologických pomůcek ve vzdělávání, se snaží na svém blogu vyvrátit ty, které se týkají využívání tabletů. Zdůrazňuje přitom, že jeho tvrzení nejsou založena na názoru, ale na důkazech a zkušenostech, které si odnesl z vlastní praxe. Škola, na které působí, používá tablety ve výuce už druhým rokem.

Pověra č. 1: Digitální generace nutně potřebuje technologie

Omyl. Řada lidí pociťuje potřebu potvrzovat obecné mínění, že technologie ve vzdělávání jsou nutnost kvůli jejich prolínání s dalším studiem i běžným životem. Faktem je, že pro řadu studentů, kteří jsou po střední na vysokou, sestává jejich studium z poslouchání výkladu v posluchárně. Nejčastěji sestává jejich kontakt s technologiemi z používání e-mailu, textových programů a sociálních sítí. A mimochodem, mnoho studentů z generace tzv. „digitálních domorodců“ preferuje analogové formáty učení se. Technologie mají být jako vzduch: všudypřítomné, potřebné a neviditelné. Mají být do výuky přirozeně zamíchány.

Pověra č. 2: Tablet je jednoduše nástroj

Omyl. Nedávno jsem četl článek přirovnávající tablet k jednomu z nejjednodušších nástrojů, ke kladivu. Takové srovnání je naivní. Tablety se chlubí tím, že používají pokročilé operační systémy a byť je snahou výrobců učinit ovládání co nejvíce intuitivní, i tak jednoduché požadavky, jako psaní poznámek nebo ukládání na cloud (společné úložiště mimo počítač, pozn. autora) mohou být pro mnohé obtížné. Nepředpokládejte, že každý, kdo je mladší 20 let, se prostě a jednoduše na technologie bezbolestně adaptuje. Často je nutné, aby asistoval dostatečně kvalifikovaný pedagog, rodič nebo komunita. Stejně tak je důležitý denní přístup studentů k takové technologické pomůcce. Jedna moje studentka napsala: „Tablet je sice skutečně jen nástroj, stejně jako kladivo, ale je vyroben pro mnohem více než jen splnění jednoho jediného požadavku.“

Pověra č. 3: Tablet nepředstavuje rozptýlení

Omyl. Také jsem si to chvíli myslel a cítil jsem, že nenápadité učení je chyba. Navíc učitelé věnují velký důraz na trvalou snahu studenty skutečně zapojit prostřednictvím zdrojů, které jsou použitelné v různých souvislostech různě. Když jsem se svých studentů ptal, jestli je tablet svádí k rozptylování, odpověděli vždy po pauze, kdy odpověď zvažovali. Pokud tvrdili, že pro ně tablet nepředstavuje rozptýlení, větší než dívat se z okna, tablet pro ně představoval potřebu vyšší sebekontroly. Jeden student poznamenal, že jeho prospěch se začal zhoršovat a on si uvědomil, že je to vliv možnosti věnovat se na tabletu více aplikacím, které rozptylují. Následně řadu z nich z tabletu odstranil. Konstatoval také, že původní stimul aplikací a her vyprchal. Ačkoliv přechod od jednoho pohledu k druhému nebyl okamžitý, později si uvědomil vzdělávacích a organizačních předností tabletu. To není argument pro to, aby se tablety do škol nezaváděly. Je to jen návod k tomu, jak pochopit, že technologie jsou pro některé studenty výzvou, které věnují pozornost. Tvrdit prostě, že tablety nejsou prostředkem rozptýlení, by bylo hloupé. Na druhou stranu to chce dát studentům čas, aby zjistili, co se jim vlastně dostalo do ruky. Jakmile přejde první nadšení z her, zjišťují, že mají v ruce dynamický katalyzátor vzdělávání.

Pověra č. 4: Vytváření a pořizování učebnic na tablety je velká inovace

Řekli jsme si, že také vytvoříme naši vlastní obsahovou alternativu pro výuku na tabletech. Ukázalo se, že to byla pro naše učitele skutečně vysoká hora ke zdolání. Ani možnosti pro vytváření obsahu dané aplikací iTunes (software pro počítače tabletů od Apple, pozn. autora) nebyly nic, co bychom chtěli zahrnovat do našeho rozpočtu. Používat tabletů k tomu, že jednoduše přeneseme vzdělávacíí nástroj z 19. století do zařízení ze století 21., to není inovativní učeníí. To je stará košile v novém kabátě. Řešením je aplikace Net texts. Umožňuje učitelům ukládat různorodý obsah, který si mohou studenti následně stahovat. Učitel aktualizuje aplikaci v daném kurzu, kdy potřebuje, a žáci mají obsah hned dostupný. Aplikace umožňuje vytvářet bohatší, v čase se vyvíjející materiál a pomáhá tak vtáhnout studenty více do výuky.

Pověra č. 5: Žácii se uči pracovat pouze s jedním typem tabletů (s jednou značkou)

Omyl. Ačkoliv žáci pracují jen s jedním typem zařízení, učí se vždy, jak obecně zařízení ovládat, jak využívat pokročilého operačního systému zařízení k organizaci, k přístupu k datům v cloudu, ke komunikaci, ke sdílení. Tyto dovednosti nejsou závislé na jediném typu tabletu. Pokud opustíme iPad a přejdeme na Chromebook, studenti se přizpůsobí. Řada aplikací je navíc společných. Studenti při své práci většinou používají stejné služby a aplikace, jako je Google, Drve, Dropbox, Evernote, Notability.

Zdroj: http://www.edutopia.org/blog/dispelling-one-to-one-myths-andrew-marcinek